Čtyři tváře ticha
Antonín Horálek žije sám v Jizerce. Nemá velké příběhy – má roční doby. Tichá, hluboce lidská novela o tom, jak krajina drží člověka, jak ho přijme a jak ho nakonec vrátí zpátky do sebe.
Detailní popis produktu
Jsou místa, která si nás drží. Která si pamatují naše kroky, naše mlčení, naše návraty.
Jizerka je jedním z nich.
Čtyři tváře ticha jsou čtyři kapitoly jednoho života – jaro, léto, podzim, zima. Antonín Horálek žije sám v Jizerce tak dlouho, že už neví, jestli on patří krajině, nebo krajina jemu. Chodí do lesa, poslouchá potok, sleduje, jak se svět mění a jak on sám zůstává. Má vzpomínky na Martu, která odešla. Má starého psa Šedáka, který kulhá. Má okno, u kterého pije kávu, dokud světlo přichází.
Tahle kniha není o velkých událostech. Je o tom, co zůstane, když všechno velké odejde. O tichu, které není prázdnota. O krajině, která má paměť. O člověku, který se naučil naslouchat – sobě i místu, kde žije.
Přečtěte ji pomalu. Jako se chodí lesem v listopadu.